Teoretická východiska Kvantitativního výzkumu

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Kvantitativní výzkum se snaží reprezentovat názory populace (tj. základního souboru) na zmenšeném vzorku (= výběrovém souboru).

Kvantifikace je vhodná jen u některých témat, jevů, které mají měřitelný charakter, jako jsou například:

Postup při návrhu výzkumu:

  1. Cíl výzkumu. Co chci zjistit? Jaké potřebuji informace?
  2. Cílová skupina. Kdo mi může tyto informace poskytnout, koho se týkají? Kdo sem ještě patří a kdo už nikoliv?
  3. Návrh metodiky výzkumu. Způsob, jak získám informace, které potřebuji – pozorování, analýza stávajících dat – sekundární analýza (např. texty, databáze, webové stránky apod.), osobní rozhovor, dotazník vyplněný samotným respondentem (dotazovaným) – papír/online, různé další technologie (deníčky, elektronická zařízení, programy, které sledují či zaznamenávají chování respondenta například i různé zákaznické karty obchodních řetězců slouží ke sběru dat a následnému průzkumu).
  4. Způsob výběru. Způsob, kterým získám ze základního souboru (ve kterém jsou všichni členové cílové skupiny, v našem případě učitelé a žáci) reprezentativní vzorek.
  5. Příprava nástroje. Např. dotazníku, formuláře pro záznam výsledků pozorování apod.
  6. Zpracování a interpretace dat.

 NEJČASTĚJŠÍ ZPŮSOBY BÝVAJÍ:

a)   Náhodný (pravděpodobnostní) výběr = výběrová technika, při které mají všechny jednotky základního souboru nenulovou pravděpodobnost, že budou vybrány do vzorku. Náhodný vzorek reprezentuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace

Způsoby náhodného výběru:

Výhodou pravděpodobnostních výběrů je, že lze výsledky zjištěné ve výběrovém souboru generalizovat, vztáhnout na celý základní soubor. Nevýhodou je, že často nejsou k dispozici seznamy populace patřící do základního souboru, ze kterého by bylo možné náhodně vybírat.

b) Kvótní (záměrný) výběr = výběrová technika, která ve struktuře vzorku kopíruje rozložení známých vlastností populace (pohlaví, věkové kategorie, velikost místa bydliště, region), které se stávají tzv. kvótními znaky. Kvótní výběr navzájem tyto znaky kombinuje, proto jich můžeme použít jen omezené množství. Konečný výběr konkrétního respondenta je již v rukou tazatele (tazatel pouze dodržuje zadanou kvótu – např.:

vyhledejte muže ve věku 35–40 let, s ukončeným vysokoškolským vzděláním, ženatého, žijícího v Liberci...). Kvótní výběr nevychází ze zákonitostí pravděpodobnosti, blíží se spíše logickému úsudku. Pro takový výběr nemůžeme počítat směrodatnou odchylku, interval spolehlivosti a potřebnou velikost vzorku. Výhodou, ve srovnání s náhodným výběrem, je menší technická a finanční náročnost tohoto výběru. Kvótní výběr je rozšířený typ výběru, je využíván většinou agentur pro omnibusová šetření i klientské (ad hoc) výzkumy. Vzhledem k jeho rozšíření se ustálila určitá pravidla pro velikost vzorku vybraných kvótně. Jedním z nich je zkušenost, že při dotazování celé české dospělé populace (obecné populace) se považuje za přiměřenou velikost

vzorku 1 000 respondentů. Při dotazování populací „ne obecných“, např. chovatelů psů a koček, kterých je přibližně 35 % v dospělé české populaci, se oslovuje v kvótním výběru zhruba 500 respondentů a tito respondenti se zařazují do vzorku nejen podle kvótních znaků, ale i na základě tzv. výběrové podmínky (screeningové otázky), která zjišťuje, jestli patří do populace, která nás zajímá, např. jestli chovají psa nebo kočku.

Vzorek může vznikat několika způsoby:

Zdroj: Jitka Vrtalová, téma bylo zpracováno  v rámci projektu OPVK Vzdělávání k udržitelné dopravě



naši partneři




www.ceskojede.cz     www.cyklomesta.cz     www.cdv.cz


ÚvodO akademiiRychlý přehledStrategický plánTémataSoubory ke staženíKontakty

Copyright © 2008 - 2016
Cyklokonference.cz, všechna práva vyhrazena.

mapa webu Webdesign STUDIO VIRTUALIS